Ekologická likvidace solárních panelů

23. 04. 2014 20:10:21
Další daň pro solárníky anebo boj na ochranu životního prostředí?

O solárním byznysu v České republice toho bylo napsáno za poslední roky více než dost. Vše začalo rokem 2007. Tehdy docházelo k exponenciálnímu nárůstu počtu fotovoltaických elektráren, udělených licencí a tím pádem instalovaného výkonu.

Většina instalovaného výkonu ve světě je stále realizována na území Německa, USA a Japonska. V ČR jsme se inspirovali u těchto vyspělých zemí, nicméně výkupní cena elektřiny u nás byla stanovena poněkud příznivěji a hlavně bez rozdílu, zda se jednalo o solární systémy na střechách nebo na zemi v polích.

Celý tento proces vyvolal vlnu komentářů a názorů u většiny daňových poplatníků, kteří měli tendenci hodnotit plošně celou skupinu provozovatelů solárních elektráren bez rozdílu. Avšak bylo to právem? Provozovatel solární elektrárny je zároveň investor, kterého zajímá návratnost jeho investice. A daňový poplatník je zároveň i volič, který má možnost spolurozhodovat o složení Poslanecké sněmovny.

Zaslouží si ale problematika solární energie, aby se z ní stal byznys? Bezpochyby ano. Tento fotoelektrický jev byl kvantově vysvětlen panem Albertem Einsteinem již v roce 1905, za který dostal v roce 1921 Nobelovu cenu. Energie ze slunce je jedním z obnovitelných zdrojů energie, která má budoucnost v mnoha oborech. Typickým příkladem je projekt Desertec, jehož ideou je přivést elektrickou energii do Evropy z vybudovaných inteligentních sítí solárních elektráren v severní Africe z pouště Sahara. Náklady na tento projekt se odhadují na 400 miliard EUR a v současné době stále není jasná jeho realizace.

Pojďme se však vrátit zpět k problematice ekologické likvidace solárních panelů a podívejme se na konkrétní čísla. Na území České republiky se v současné době nachází na našich střechách a polích odhadem 200 000 – 230 000 tun solárních panelů. Pro srovnání, to jsou 2/3 hmotnosti výškové budovy Empire State Building v New Yorku. Nebo tato váha představuje přibližně 10 Eiffelových věží či 4 lodě Titanic. Přes 200 tisíc tun skla, hliníku, plastů, křemíku a mědi. Převážná většina materiálu se dá zpracovat a znovu použít. Je tedy nutné, aby samotnou likvidací byly pověřeny kolektivní systémy? Jaká je jejich přidaná hodnota?

Tyto kolektivní systémy, zpravidla neziskové organizace, vznikly na základě novely zákona o odpadech z roku 2012 a musejí mít licenci udělenou od Ministerstva životního prostředí. Jsou pověřeny vybírat poplatky od dvou skupin zákazníků:

a) dovozců a výrobců – všechny subjekty, které uvedou na trh solární panely od 1.1.2013

b) provozovatelů – všechny subjekty, které mají solární elektrárnu s licencí přidělenou do 1.1.2013

Rozdíl v jednom či druhém typu zákazníka tvoří poměrně tenká hranice mezi datem v kalendáři na jedné straně a odlišnou cenou příspěvku na straně druhé. Zatímco provozovatelé hradí dle vyhlášky vydané Ministerstvem životního prostředí (dále jen MŽP) příspěvek ve výši 8,50 Kč/Kg, výrobci a dovozci jsou zvýhodněni konkurenčním prostředím a řídí se sazebníkem daného kolektivního systému.

Kolektivní systém má ze zákona nejen povinnost panely po skončení jejich životnosti ekologicky zlikvidovat, ale také průběžně podávat zprávu MŽP s údaji o instalovaném výkonu, hmotnosti instalovaných panelů, hmotnosti odebraných panelů, hmotnosti zpracovaných panelů. To vše po jednotlivých zákaznících.

Zaměřme se na problematiku provozovatelů, jejichž počet nejvíce vzrostl v roce 2010. Těchto více než 22 000 subjektů má ze zákona zaplatit příspěvek na ekologickou likvidaci v letech 2014 až 2018. Dá se předpokládat, že jejich panely mají životnost do roku 2030. Proč jsou povinni předplácet službu dopředu? Mají jistotu, že daný kolektivní systém bude existovat i za 20 let? Zejména velké společnosti jsou schopny peněžní prostředky investovat efektivněji a bez dalších administrativních nákladů svoje panely zlikvidovat samy.

Jak je výše již uvedeno, provozovatelem solární elektrárny je zároveň i investor, jehož primárním záměrem a cílem je vykázat zisk. Po skončení životnosti panelů, při absenci novele zákona o odpadech, by došlo k tomu, že poslední, avšak výraznou nákladovou položkou, by byla samotná likvidace. Tuto skutečnost měl na paměti Svaz měst a obcí ČR, který apeloval na vládu, aby zajistila, že samotná likvidace panelů po skončení jejich životnosti nezůstane na obcích.

Tato problematika má několik úhlů pohledu. Provozovatelé nemají jistotu, že jimi zvolený kolektivní systém je ten správný a že bude fungovat dalších 20 let. Provozovatelé však mají možnost volby kolektivního systému. Města a obce nemají jistotu, že v roce 2050 nebudou na polích nefunkční torza fotovoltaických elektráren. Města a obce však mají jistotu, že v roce 2018 bude na vázaných účtech v bankách pod dohledem MŽP dostatek vybraných peněžních prostředků k zajištění těchto panelů.

Pokud jde o zodpovězení otázky, zda se jedná o další daň nebo ochranu životního prostředí, nechme na názoru každého čtenáře. V každém případě výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů je bezpochyby přínosnější pro životní prostředí než výroba elektrické energie spalováním běžných fosilních paliv. Takto lze uvažovat v horizontu několika set popř. tisíců let. Běžný občan, investor, politik má na život mnohem méně času. A proto je potřeba vytvořit i stabilní ekonomické a investiční prostředí v souladu s prostředím životním.

Tzn. při rozdělování dotací bychom měli být schopni změřit jejich dopad. Jedná se o reálnou investici do životního prostředí v podobě Zelené úsporám, anebo pouze další státní výdaje pro několik set domácností, které ušetří své vlastní peníze na zateplení svých domovů. Stejný případ je i solární byznys – elektřina vyrobena z obnovitelných zdrojů má své opodstatnění, její výroba však musí být konkurenceschopná s ostatními typy elektráren. A pokud se vláda rozhodne nastavit povinnost poplatků na ekologickou likvidaci s tříletým zpožděním, vytváří to jedině ekonomicky nestabilní prostředí pro tuzemské i zahraniční investory.

Závěrem je na místě zdůraznit, že tento článek vznikl v kanceláři jedné ze společností, zabývajících se ekologickou likvidací solárních panelů.

Autor: Radim Studzinski | středa 23.4.2014 20:10 | karma článku: 13.81 | přečteno: 2497x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ekonomika

Ladislav Jílek

Něco k huti Liberty

My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.49 | Přečteno: 592 | Diskuse

Milan Smutný

Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.70 | Přečteno: 900 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 34.65 | Přečteno: 1547 | Diskuse

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 494 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 11. týdne

Americká inflace se delší dobu pohybuje nad 3 %. Aby inflace zpomalila, bude muset zpomalit i americká ekonomika - což, se možná již pomalu začíná dít. Dokud v USA nenastanou podobné symptomy jako v EU, bude inflace patrně vyšší

18.3.2024 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse
Počet článků 1 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2497
Jsem obyčejný slušný člověk, který má svůj život pevně ve svých rukou. Alespoň doufám...

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...